Jiří Winter
Archeolog, antropolog, orientalista, sběratel, historik, grafik, malíř, humorista - těmito a mnohými dalšími přídomky možno doplnit jméno Jiřího Wintera-Neprakty. Žije, bydlí a tvoří ve staré vile na Ořechovce, která spíš než sídlo tvůrce veselých obrázků připomíná etnografické muzeum a kostnici. Hned v hale přivítá návštěvníka maxmiliánské brnění ze 16. století, na krbové římse řada sošek Buddhy a vedle dveří do pracovny helmice mongolských bojovníků. Aby byl vstup do tajemného Mistrova obydlí úplný, chybí tady jenom Alladinova lampa.
Ale předsíní to všechno jenom začíná. Za dveřmi je přijímací pokoj plný rituálních masek z Afriky, Asie i Ameriky. Na vitríně sedí skoro metrová loutka čerta z doby Matěje Kopeckého, za sklem je jantarová lebka, a v čestném rohu místnosti trůní půldruhého metru velký, japonský bůžek Džizó, který prý z lásky k lidem sestoupil do podsvětí a domlouval tam ďáblům, aby hříšníky moc netrápili.
Rozhovor na úvod (z knihy Album strašidel - Jaroslav Kopecký)