Z pera Daniely Winterové

Milí přátelé a příznivci Jiřího Wintera, blíží se výstava, která se bude od těch ostatních dosti odlišovat místem i obsahem. Ale zase ne tak úplně. Výstava bude v Terezíně v Malé pevnosti a přiblíží nám Jiřího osud a tvorbu v období druhé světové války. Opravdu jen přiblíží, protože něco takového není pro nás - lidi žijící v míru a blahobytu...

Jiří Winter byl posledním žijícím člověkem, který A.V. Friče osobně znal v době natáčení pořadu České stopy. V srpnu roku 1944 Jiřího zatklo gestapo a v prosinci téhož roku A.V. Frič umírá na tetanus. Po válce se už nesetkali. A.V. Frič byl známý jako přítel (a člen) indiánského kmene Chamacoco [čemakoko]. Jako připomínku na tohoto velkého člověka...

K japonským vodníkům, o kterých je v textu zmínka, mám obzvlášť láskyplný vztah. Jednou jsme totiž s Jiřím hovořili o vodnících - a musím dodat, že není mnoho mužů, se kterými se dá u sklenky vína hovořit o vodnících - a Jiří se mne zeptal, zda vím, jak se jmenuje japonský vodník?

Legendární festival Haškova Lipnice v roce 1960 - ač to tak na první pohled vůbec nevypadalo - byl pro Jiřího Wintera zlomovým dějinným okamžikem.

Také máte pocit, že se běh času zrychluje? Dokonce jsem četla i odborné vysvětlení tohoto zajímavého jevu, který je údajně způsoben stálým rozpínáním vesmíru. Jinak si totiž neumím vysvětlit, že má Jiří Winter 99.narozeniny.Sice už není v těle zde s námi a tak mu bohužel nemůžeme popřát osobně, ale věřte, že to není důležité.